Do této skupiny patří enzymy, vitaminy, antioxidační substráty, stopové prvky, látky rostlinného původu, některá léčiva a konečně plně syntetické látky. Následující přehled jednoduše shrnuje hlavní zástupce a jejich využití v procesu patogeneze různých onemocnění. Cílem podávání antioxidantů je prevence, případně pozitivní ovlivnění průběhu onemocnění. Podávání antioxidantů u většiny chorobných stavů není kauzální. Jde pouze o úpravu buněčného stavu na úroveň, kdy je redoxní prostředí buněk stabilní a nedochází tak k poškozování buněčných struktur vlivem volných radikálů.

Do této skupiny řadíme nikotinamid, melatonin a především koenzym Q10.

Koenzym Q10 - ubichinon je klíčová látka v přenosu elektronů v dýchacím řetězci mitochondrií. Inhibuje oxidaci LDL cholesterolu, má ochranný účinek v procesu rozvoje aterosklerózy, zlepšuje srdeční činnost a regeneruje membránový vitamin E.

Vitamin A - retinol snižuje riziko UV záření a má další možnost užití u fotosenzibilizujících onemocnění. Prokazatelný účinek na civilizační nemoci, tj. na kardiovaskulární a nádorové choroby nebyly opakovaně prokázány.

Vitamin C - kyselina askorbová. V experimentálních studiích byl prokázán protinádorový, antisklerotický a protizánětlivý účinek. Je esenciální složkou potravy. Významné je podávání askorbátu společně s vitaminem E. U diabetiků příznivě ovlivňuje lipidový a sacharidový metabolismus. Pozor na jeho zbytečně vysoké podávání, které snižuje jeho vlastní vstřebávání z trávicího traktu.

Vitamin E – tokoferol. Podává se při infertilitě, atrofii sliznic, neurastenii, degeneraci kloubů, onemocnění kůže, myopatiích a v mnoha dalších indikacích. V současné době probíhají velké klinické studie, které se snaží objasnit roli tokoferolu v prevenci kardiovaskulárních chorob. Podávání tokoferolu snižuje výskyt katarakty, zlepšuje účinek inzulinu a prokazatelně snižuje mortalitu na kardiovaskulární nemoci.

U výše uvedených vitaminů je potřeba zmínit případné vedlejší účinky, které souvisí s jejich nadužíváním. U vitaminu A se objevuje chronická toxicita u dávek 100 000 IU/den/70 kg po dobu sedmi měsíců, u dětí pak 18 000-60 000 IU/denně. Pro vitamin E je doporučený denní příjem v USA 30 mg/den. Po podání 1,5 g vitaminu C se vstřebá 50 % této dávky, avšak jen 16 % z dávky 12 g. Vysoké dávky vitaminů mohou narušit rovnováhu antioxidačních systémů, proto je nutné přihlížet k volbě vitaminu, účinku a typu onemocnění.

Do této skupiny řadíme zinek, měď a populární selen. Všechny se uplatňují jako součást řady enzymů. Podávání selenu snižuje riziko aterosklerózy, nádorového bujení a zlepšuje imunitní funkce.

Do této skupiny dnes řadíme mnoho látek přírodního původu. Mezi nejznámější patří bioflavonoidy, silymarin nebo látky obsažené v Ginkgo biloba. Rostlinné polyfenoly vykazují antimutagenní, protinádorový a hypocholesterolemický (snižují cholesterol) účinek.

Bioflavonoidy - mezi nejznámější patří standardizovaný extrakt zeleného čaje Camellia sinensis. Má protizánětlivý, protisklerotický a protinádorový účinek. Extrakt zeleného čaje zpomaluje projevy stárnutí. Dále sem patří například flavonoidy obsažené v červeném víně. Extrakt Ginkgo biloba (jinan dvojlaločnatý) preventivně působí u psychických poruch a zlepšuje reologické vlastnosti krve.

Dnes víme, že antioxidanty jsou zcela nezbytné pro zdravý lidský život. V blízké budoucnosti lze očekávat jejich mnohem širší a cílenější užití.