Slovník DVD pojmů 1.    

 VideoCD (VCD): záznam videa cca 70 min. na CD ve formátu MPEG-1 pro přehrání na většině nových DVD přehrávačů, formát MPEG-1 přehraje jakýkoliv Windows 95 a vyšší

 SuperVideoCD (SVCD): 30 minut video na CD ve formátu MPEG-2, přehrají některé novější DVD přehrávače (od 12/99) a pokud máte správný video kodek v PC a CD-ROM XA, tak i na PC Windows

 CD-R (CD-Recordable) : Technologie ukládání dat a hudby na levné CD disky, které umožňují pouze jeden zápis. Záznam 650 MB dat trvá od 5 do 74 minut v závislosti na použité mechanice. Mechaniky a média CD-R mohou podporovat formát UDF.

 CD-ROM (Compact Disc Read Only Memory): Formát CD používaný k uchovávání textů, grafiky a hi-fi stereo nahrávek. Audio CD přehrávač neumí přehrávat CD-ROM disky, ale naopak mechaniky CD-ROM zvukové disky přehrávat umějí.

CD-RW (CD ReWritable): Technologie umožňující přepisování CD disků. Mechaniky CD-RW mohou být také využity k zápisu na disk CD-R a mohou číst disky CD-ROM. Disky CD-RW mou být více než tisíckrát přepsány a čteny buď na mechanikách MultiRead CD-ROM, nebo na kompatibilních audio přehrávačích CD-RW. Technologie CD-RW podporuje formát UDF (Universal Disc Format). To znamená, že umožňuje čtení a zápis ve všech hlavních operačních systémech a je také kompatibilní s přepisovatelnými médii i médii pro jeden zápis. Dnes jsou dostupné běžné či vysokorychlostní disky CD-RW.

 DVD (Digital Versatile Disc): Tato technologie byla uvedena na trh v roce 1996. Optické disky mají stejné celkové rozměry jako disky CD, ale mají mnohem vyšší kapacitu - uchovávají 4 až 28krát větší množství dat.

 DVD-Audio: Na trhu od poloviny roku 2000. Tento formát určený pouze pro záznam zvuku je podobný disku CD-Audio, ale nabízí 16, 20 a 24bitové samplování s frekvencí od 44,1 do 192 kHz. Pro srovnání CD-Audio používají 16bitové samplování s frekvencí 44,1 kHz. Disky DVD-Audio mohou také uchovávat ozvučené video, grafické a další informace.

 DVD Video: Populární formát pro vysoce kvalitní MPEG2 video a digitální prostorový zvuk. Umožňuje pracovat s mnoha jazykovými verzemi zvuku i titulků a nabízí další zdokonalené uživatelské funkce.

 DVD Forum: Mezinárodní asociace výrobců hardwaru a medií, softwarových firem a dalších uživatelů disků DVD vytvořená pro výměnu a šíření myšlenek a informací o formátu DVD. DVD Forum usiluje o popularizaci formátu DVD-RAM jako přepisovatelného standardu pro DVD v průmyslu informačních technologií a DVD+RW v průmyslu spotřební elektroniky a zábavy.

 DVD Multi: DVD Multi je program pro umisťování loga na přístrojích, které propaguje kompatibilitu s formáty DVD-RAM a DVD-RW. Nejedná se o mechaniku, jde o metodiku testování, která usiluje o to, aby mechaniky mohly číst disky RAM a -RW. Klade důraz na kompatibilitu čtení, nikoliv zápisu. Specifikace pro čtení a zápis byly představeny v červnu na DVD Foru jako odpověď na problémy s kompatibilitou formátu DVD-RAM. Umožní čtení disků zapsaných ve formátech DVD-ROM, DVD-Video, DVD-Audio, DVD-RW a DVD-R. Umožní zapisovat na disky ve formátu DVD-RAM, DVD-RW a DVD-R. Žádný výrobce optických mechanik dosud nepotvrdil, že bude podporovat tento formát.

 DVD-R (DVD Recordable): První mechanika pracující s tímto formátem (laser 635 nm) byla představena v roce 1998 firmou Pioneer a finální uživatelský formát (650nm laser) byl autorizován DVD Forem v roce 2000. DVD-R nabízí paměťový formát pro jeden zápis a vícenásobné čtení podobný CD-R a je používán pro tvorbu disků DVD-Video a DVD-ROM.

 DVD-RAM (DVD Random Access Memory): Přepisovatelný DVD disk přijatý firmami Panasonic, Hitachi a Toshiba. Jedná se o technologii zápisu a přehrávání používající kazety a v současné době i holé disky. Samotné holé disky DVD-RAM jsou křehké a nelze u nich garantovat integritu dat. První mechaniky DVD-RAM byly uvedeny na trh na jaře 1998 a měly kapacitu 2,6 GB (jednostranná verze) nebo 5,2 GB (dvoustranná verze). Disky DVD-RAM verze 2 s kapacitou 4,7 GB se objevily na konci roku 1999 a dvoustranné disky s kapacitou 9,4 GB v roce 2000. Mechaniky DVD-RAM čtou DVD-Video, DVD-ROM a CD média. V současnosti instalované mechaniky DVD-ROM a DVD-Video přehrávače neumějí číst média DVD-RAM.

 DVD-ROM (Read Only Memory): Tento DVD disk byl poprvé představen v roce 1997 a je určený jen pro čtení. Používá se k ukládání dat, interaktivních aplikací a také zvuku a obrazu. Disky DVD-ROM fungují v mechanikách DVD-ROM nebo DVD-RAM. Nefungují v přehrávačích DVD-Video připojených k televizím a domácím kinům. Většina mechanik DVD-ROM však bude přehrávat filmy ve formátu DVD-Video.

 DVD-RW (DVD ReWritable): Přepisovatelný DVD formát zavedený firmou Pioneer je podobný formátu DVD+RW. Jeho schopnost pracovat jako zařízení s přímým přístupem však není tak dobrá jako u +RW. Má kapacitu 4,7 GB pro čtení a zápis.

 DVD+RW (DVD ReWritable): Tento formát byl vyvinut ve spolupráci firem Hewlett-Packard, Mitsubishi Chemical, Philips, Ricoh, Sony a Yamaha. Je to jediný přepisovatelný formát, který používá disky bez použití kazety plně kompatibilní s existujícími přehrávači DVD-Video a mechanikami DVD-ROM pro video záznam v reálném čase i pro záznam dat prostřednictvím PC.

 OSTA (Optical Storage Technology Association): Tato asociace je složena z hlavních výrobců optických mechanik. Jejím úkolem je schvalovat standardy a propagovat používání optických medií.

 Vestavěný pevný disk 40 GB
Je-li hardware vybaven velkokapacitním pevným diskem, na který můžete nahrát až 40 hodin programu v digitálním videoformátu MPEG2 a který Vám nabízí okamžitý přístup k programům. K dispozici jsou čtyři režimy záznamu: režim SP (6,4 Mbps) pro přibližně 14 hodin záznamu v DVD kvalitě; režim LP (4,5 Mbps) pro přibližně 20 hodin záznamu; režim EP (3,2 Mbps) pro přibližně 28 hodin záznamu a režim SEP (2,2 Mbps) pro přibližně 40 hodin záznamu.

12hodinové nahrávání v EP režimu
EP režim (Extended Play – rozšířené přehrávání) ztrojnásobuje maximální nahrávací dobu, takže na jedinou kazetu E-240* můžete nahrávat až 12 hodin.
* Chcete-li dosáhnout nejlepších výsledků, doporučujeme EP nahrávky přehrávat na stejném přístroji, na jakém jste je nahrávali.

Slovník DVD pojmů 2.

ATAPI - AT Attachment Packet Interface. Specifikace uvedená firmou Western Digital v roce 1994, definující novou řídící sadu příkazů, odvozenou od SCSI-2, kterou bylo nutné vytvořit pro zařízení jiného typu než pevné disky. Prvním zařízením tohoto typu byl právě CD-ROM. Tento soubor instrukcí umožňuje provádět tzv. blokové operace na IDE rozhraní. Je vlastně dalším rozhraním na rozhraní IDE.

Audio extraction - Vlastnost DVD nebo CD mechaniky umožňující vypnout DA převodník při převodu CD-DA na pevný disk, nebo zapisovatelný disk. Ne všechny mechaniky tuto vlastnost mají.

Bit rate - Je datový tok. Rychlost tohoto toku je někdy variabilní podle toho, který kanál předává komprimovaná data do vstupu dekodéru.

Blue (Modrý) laser - Typ laseru schopného zapisovat informaci s pětkrát větší hustotou než infračervené lasery, které se zatím obvykle používají. V 1993 IBM demonstrovala hustotu záznamu 2.5 miliardy bitů za čtverečný palec na magneto-optickém disku. Očekává se, že modré lasery budou komerčně používané během několika příštích let.

Buffer - Vyrovnávací paměť, která se využívá při přenosu dat mezi zařízeními s různou rychlostí (pevný disk - paměť, paměť - procesor, pevný disk – DVD-ROM, ...).

Cache - Je to vlastně velmi rychlá vyrovnávací paměť (buffer).

CAV - Constant Angular Velocity. Konstantní úhlová rychlost. Způsob, při kterém CD mechanika udržuje konstantní otáčky, což zvyšuje přenosovou rychlost a redukuje přístupovou dobu. Měla by nahradit klasickou CLV metodu (CLV Constant Linear Velocity - Konstantní obvodová rychlost). Nejnověji se vyskytují již mechaniky s tzv. P-CAV (Partial Constant Linear Velocity), kde mechanika zprvu dodržuje konstantní rychlost otáčení a v jisté vzdálenosti od středu CD přechází na CLV. S P-CAV se dociluje ještě lepší datové propustnosti, než u stejné mechaniky pouze s CAV.

CD-DA - Compact Disc-Digital Audio. První standard pro záznam digitálního zvuku na CD. Z tohoto standardu vychází všechny ostatní definice záznamu dat a audio na CD. U jeho zrodu stály firmy Philips a Sony.

CD-E - CD-Erasable. Na toto médium je možné data nahrát, poté je smazat a médium opět použít. CD-E disky ovšem přečtou jen nejnovější CD-ROM mechaniky a téměř žádný CD přehrávač. Problémy při čtení těchto médií by neměly mít mechaniky DVD. Odráží-li totiž lisované nebo CD-R médium až 70% světelné energie, je intenzita odraženého světla u CD-E podstatně nižší. Je tedy nutné aby čtecí mechanika byla schopna změnit citlivost na nižší odrazivost. Tato nová technologie se nazývá AGC (Auto Gain Control). Jeden z klíčových důvodů pro úspěch kompaktního disku ve všech variacích byly implementace fyzického a logického formátu. CD-E není žádná výjimka. Jeho standardy se právě v současné době navrhují. Jeden z hlavních předmětů standardizace je logický formát. ISO 9660 tak jak je definováno dnes, není nejvhodnějším způsobem popisu souborů pro CD-E. ISO 9660, dokonce vyžaduje i pro jednoduché změny atributů přepsání celé cesty a volume descriptoru. Jsou však jiné souborové systémy jako třeba ECMA 168, který se bude lépe hodit pro smazatelná média. Avšak z důvodu zachování zpětné kompatibility s disky CD-ROM a MSCDEX, bude nejspíše nutné navrhnout nové rozšíření ISO 9660 pro CD-E.

CD-Extra - Multisession disk obsahující v první session audio stopy a v druhé session data ve formátu CD-ROM XA. Jeho definici je možné nalézt v Blue Booku. Je kombinací klasického CD-DA formátu, který se dá přehrát v klasickém CD přehrávači a datovým záznamem použitelným pouze v počítači. Je také znám pod označením CD-Plus.

CD+G - CD+Grafika. Speciální odrůda CD-DA disků, která umožňuje při přehrávání audio stop i grafické informace, většinou text písně, nebo informace o autorovi, názvu skladby atd. V praxi byl úspěšně použit u tzv. Karaoke disků, které měli svého času velký úspěch především v Japonsku.

CD-I - Compact Disk-Interactive. Formát sloužící pro ukládání dat na CD, které je možné přehrávat jak na PC, tak na CD-I přehrávači připojeném ke klasickému televiznímu přijímači. Tento formát je popsán v Green Booku.

CD-I Bridge - Soubor specifikací definující způsob záznamu CD-I informací na CD-ROM XA disk. Je použit například pro Photo CD nebo Video CD.

CD-R - Compact Disc-Recordable. Někdy též označovaný jako CD-WO (CD-Write Once). Typ CD mechaniky, která umožňuje na speciální média nahrávat audio nebo datové informace. CD-R se také označují média pro zápis na této mechanice. Mechanika, stejně jako média, umožňuje zaznamenat informaci na CD, ale pouze jednou (Write Once) a nedovoluje její smazání (na rozdíl od CD-RW).

CD-ROM - Compact Disc-Read Only Memory. Standard pro kompaktní disky použité jako datové médium pro osobní počítače. Standard použitý pro většinu CD-ROM formátů je znám jako Yellow Book.

CD-ROM XA - CD-ROM eXtended Architecture. Kombinuje schopnosti formátů CD-ROM a CD-I. Rozšíření přidává ADPCM kódování. Data a audio jsou prokládána, aby mohl být synchronizován zvuk s daty (animace, ...). Je také fyzickým formátem pro Kodak Photo CD.

CD-RW - Compact Disc-ReWriteable. Přepisovatelné CD, známé též jako CD-Erasable nebo CD-E.

CD-WO - Compact Disc-Write Once. Zapisovatelný CD. Jiné označení pro CD-R.

CIRC - Cross-Interleaved Reed-Solomon Code. První úroveň opravy chyb použitá na každém CD a jediný způsob opravy na CD-DA discích. Skládá se ze dvou křížově prokládaných Reed-Solomon kódů. Snížil možnost výskytu jednoho chybného bytu na dva CD (jeden chybný byte na 1.000.000.000).

CLV - Constant Linear Velocity. Konstantní obvodová rychlost. Klasická metoda CD-ROM mechanik, kdy motor neustále udržuje konstantní rychlost průběhu stopy pod čtecím laserem. Viz CAV.

DivX - Digital Video eXpress. Nový DVD-ROM formát podporovaný několika Hollywoodskými společnostmi. S DivX je možné film (nebo i data) přehrávat na DVD-ROM pouze po určitou dobu (např. dva dny). Při každém spuštění DivX disku se zároveň spustí i počítadlo. Tento formát není zpětně kompatibilní s dnes prodávanými DVD-ROM mechanikami.

Dolby Digital Surround AC-3 (nebo Dolby Digital) - Je to název metody zakódování pro redukci toku dat vícekanálového zvuku vyvinutého v Dolby Laboratories v USA. Systém AC-3 přenáší všechny konfigurace audiokanálů, od jednoduchého monofonního až po 5.1 digitální prostorový zvuk. Při zpracování 5.1 digitálního zvukového doprovodu systém zakóduje 6 (5 + 1) oddělených audiosignálů do jednoho komprimovaného digitálního signálu.

Dolby (Pro Logic) Surround - Dolby Surround je metoda pro přenos čtyř audiokanálů (levý a pravý přední, střední přední a jeden zadní) při použití pouze dvou samostatných signálových cest (kanálů). Čtyři audiosignály jsou zakódovány do matrice ve dvou kanálech a po přenosu znovu dekódovány. V dnešní podobě je většina analogových zvukových doprovodů filmů zakódována metodou Dolby Surround.

dts (Digital Theater Sound) - Systém kódování zvuku vytvořený pro ozvučení kin. Při kódování se používá tzv. psychoakustické rozdílové prediktivní kódování s proměnnou šířkou pásma. Tento formát je volitelně dostupný na DVD přehrávačích (a pro jeho použití musí být samozřejmě zvukové stopy DVD titulu nahrány v dts) a jedná se o kompetitivní formát k Dolby Digital. Pracuje odlišně jen při záznamu a díky menší kompresi poskytuje více zvukových detailů. Subjektivně se dts zvuk často hodnotí jako lepší než Dolby Digital.

DVD - Digital Versatile Disk. Nastupující náhrada současných CD-ROM disků. Tak jako je u CD-ROM disků mnoho formátů, je i velikost DVD-ROM od 4.7 do 17GB. Při záznamu byl použit nový standard komprese dat MPEG2, který ve spojení s vysokou hustotou záznamu na DVD umožňuje na jednostranné DVD nahrát celý celovečerní film s velmi kvalitní digitální jakostí obrazu a zvuku.

DVD-R - DVD Recordable. Zapisovatelný DVD disk. Obdoba CD-R u CD disků.

DVD-RAM - Nový typ přepisovatelných DVD disků. DVD-RAM může mít kapacitu až 2.6 GB na jednu stranu. DVD-ROM mohou být i oboustranné.

DVD-ROM - Read-only disk s kapacitou od 4.7 až 17GB s přenosovou rychlostí 600 až 1 300 kB/s. Je zpětně kompatibilní s CD-ROM.

DVD+RW - Konkurent přepisovatelného DVD standardu (DVD-RAM) se kterým přišly firmy Hewlett-Packard, Philips a Sony. Tyto disky budou mít zpočátku kapacitu 2.6GB na jednu stranu a mohou být i oboustranné. Na rozdíl od DVD-RAM, používá DVD+RW čistá média. Oba tyto standardy jsou neslučitelné.

DVD+Video - Spotřební formát DVD pro zobrazení plně pohyblivého videa. DVD-Video přehrávač připojený k televizoru, by měl nahradit klasické video. Na rozdíl od DVD-ROM obsahuje DVD+Video ochranný systém CSS (Content Scrambling Systém) pro zamezení kopírování. Znamená to, že současné DVD-ROM přehrávače nemohou přehrávat DVD+Video disky bez přídavné hardwarové nebo softwarové podpory.

DVI - Digital Video Interactiv je hardwarová báze audio a video kompresního schématu a k jeho zápisu se využívají nejrůznější formáty. Nejčastěji se však vyskytuje ve formátu CD-ROM Mode 1. Jeho autorem je firma Intel.

ECC - Error Correction Code. Systém nadbytečné informace uložené na CD, která slouží při přehrávání k objevení a opravě vzniklých chyb (např. poškrábáním CD).

EDC - Error Detection Code. 32 bitů přidaných ke každému sektoru určených k detekci chybných dat v sektoru.

EIDE (Enhanced IDE) - Specifikace které na svět pomohl Western Digital v roce 1993. Byla odvozena z již existujícího standardu ATA. Někdy se proto označuje jako ATA-2. Tato specifikace rozšiřuje možnost použití IDE i pro rychlejší a větší disky. Dovoluje použití disků s kapacitou až 8.4 GB, podporuje dvou kanálové řadiče (dají se tedy použít až čtyři pevné disky), přenosovou rychlost zvyšuje až na 16.6 MB/s (PIO Mode 4), umožňuje DMA datový přenos 16.6 MB/s a zpřístupňuje IDE rozhraní i pro jiné periferie s využitím ATAPI.

Formát obrazu - Tradiční formát pro televizory je 4:3 (poměr šířky k výšce obrazu na stínítku). Nové širokoúhlé TV přijímače mají obrazovku s rozměry stínítka obrazovky 16:9.

Formát pro digitální prostorový zvuk 5.1 - Tento představovaný formát pro vícekanálový prostorový zvuk využívá šest kanálů s šesti reproduktory: levý, střední a pravý přední , levý a pravý zadní a kmitočtově omezený kanál (LFE) pro zvláštní efekty pro velmi nízké kmitočty. Tento formát je rozšířen ve filmovém průmyslu pro výrobu digitálních zvukových doprovodů. Použití formátu 5.1 je možné ve všech kódech pro DVD: lineární PCM, Dolby Digital a MPEG audio.

Interframe - Způsob komprese při kódování MPEG souborů. Detekuje úbytek redundance (nadbytečnosti) v jednotlivém obrázku. Protože ukládá veškerou informaci, nemůže dojít k větší kompresi než 20:1 (stejně jako JPEG).

Intraframe - Způsob komprese při kódování MPEG souborů. Analyzuje rozdíly mezi jednotlivými obrázky (frames, rámy). Interframe komprese je klasifikována buď jako předpovídající (predicted - P), nebo obousměrná (bidirectional - B). Zatímco referenčním obrazem pro kompresi P je předcházející interframe nebo predicted obrázek, pro B kompresi je referenčním obrazem jak předcházející tak následující obraz (frame).

ISO 9660 - Mezinárodní standard specifikující logický formát pro soubory a adresáře na CD-ROM. Pouze CD nahrané ve formátu ISO 9660 je plně přenositelné mezi různými platformami (DOS, UNIX, MAC, ...).

Kanál LFE - Tento kanál (low frequency effect) je doplňkový signál z dekodéru AC 3 a MPEG 2 audio, určený pro přenos zvláštních zvukových efektů ve spodním kmitočtovém spektru. Je především určen pro přenos zvláštních zvukových efektů ve filmech.

Kapitola (Chapter) - Kapitoly jsou částmi jednotlivých titulů na DVD. Každá kapitola je očíslována a tím umožňuje rychlé vyhledání specifického místa ve videoprogramu.

Komprese (bezeztrátová) - Znamená redukci objemu dat bez ztráty informace v záznamu.

Komprese (ztrátová) - Znamená redukci objemu dat v mnohem vyšším poměru než u bezeztrátové komprese a je doprovázena ztrátou informace v záznamu.

Letterbox - Vykrytí horní a spodní části stínítka obrazovky standardního formátu 4:3 se nazývá Letterbox. Tato metoda zobrazení umožňuje sledování širokoúhlých filmů (formátu 16:9) bez zkreslení na standardním TV přijímači.

Lineární PCM zvuk - V zásadě jde o stejný formát, jaký je používán pro audio CD, ale vysoká kapacita DVD umožňuje PCM formát rozšířit. Použitím lineárního PCM v datovém toku audiokanálu lze dosáhnout až osmi samostatných diskrétních audiosignálů (kanálů).

Macrovision - Macrovision je ochranný systém, který zabraňuje volnému kopírování filmů z DVD přehrávače na VHS rekordér.

MPEG - Motion Picture Experts Group neboli MPEG je skupina pracující při ISO (International Standards Organization) a IEC (International Electronic Committee) pro stanovení požadavků a vytváření norem pro digitální kompresi video a audio dat.

MPEG-2 audio - Oficiálně se nazývá ISO/IEC 13818-3 a jde o mezinárodní standard, který byl přijat v roce 1995. Je to metoda kódování při redukci datového toku vícekanálových audiosignálů (až 5 kanálů plus kanál LFE). Je plně kompatibilní se standardem MPEG-1 audio.

MPEG video komprese - MPEG-2 představuje pokrokovou normu komprese videosignálů, která nabízí velmi vysokou rozlišovací schopnost a variabilní tok dat. Tato nová technologie spojuje redukci objemu dat na minimum s eliminací nadbytečných a irelevantních informací. MPEG-2 komprimuje klíčové informace v každém patnáctém půlsnímku nebo každou půlsekundu a zachycuje rozdíly mezi sebou jdoucími snímky, čímž šetří místo na disku. Ve standardu DVD je komprese MPEG-2 využita jako adaptivní proces s proměnným tokem dat. Signál je zhodnocován podle složitosti: vyšší datový tok odpovídá většímu počtu složitějších snímků (např: se zvýšením kontrastu nebo vyšší rychlostí pohybu) a nižší datový tok odpovídá snímkům méně složitým.

Multi Read - OSTA standard pro CD-ROM a DVD-ROM disky. Mechaniky, které vyhovují MultiRead standardu mohou číst komerční CD (audio a data), CD-R disky a CD-RW disky. Mohou také číst disk nahraný pevnou nebo proměnnou délkou packetů (packet writing). Poznámka! Mechaniky, které mají MultiRead logo vydané firmou Hewlett-Packard byly testovány a vyhovují MultiRead specifikaci. Mechaniky označené jako "multi-read" (bez loga), pravděpodobně nebyly podrobeny testu kompatibility se standardem a nemusí být schopny číst CD-RW disky nebo packet-writen disky.

OSTA - Optical Storage Technology Association. Mezinárodní obchodní asociace, věnující se podpoře technologií optického záznamu počítačových dat a obrázků. Vznikla v roce 1992.

Parental Guide = Ochrana proti používání nezletilými osobami - Některé DVD disky jsou opatřeny ochrannými prostředky, které rodičům umožňují prostřednictvím interaktivního menu odstřihnout nevhodnou scénu nebo zabránit nezletilým dětem reprodukci celého disku určeného pro dospělé osoby.

PCM (Pulse-code modulation) - Přeloženo Pulsně-kódová modulace. Je způsob převodu zvukového signálu do digitální podoby (vzorkování). Kódování PCM nevyužívá žádné komprese. Stejný systém pro kódování používá běžný zvukový CD. PCM lze dle druhu kvantizace signálu ještě dále dělit na lineární (LPCM) nebo adaptivní-dynamické (DAPCM).

Pit - Jestliže land vytváří na CD "kopečky" je pit pravým opakem. Slovem pit označujeme naopak ona údolí mezi jednotlivými land.

Pixely - Samostatné obrazové body vytvářejí složený TV obraz. Čím více pixelů, tím je obraz ostřejší.

SCSI - Small Computer System Interface (vyslovováno "skazy"). Rozhraní, které umožňuje připojit až sedm zařízení k jednomu kanálu řadiče.

Sound Track Language = Jazykové zvukové stopy - Digitální video disk může být nahrán až s 8 různými jazykovými zvukovými stopami. Obsahuje-li DVD více než jeden jazyk, umožňuje přehrávač volbu stopy s tím jazykem, ve kterém chcete zvukovou část snímku poslouchat.

SUBTITLES = titulky - Digitální video disk může být nahrán až s 32 různými titulkovými mutacemi. Obsahuje-li DVD disk více než jeden titulkovací jazyk, umožní přehrávač volbu titulkovacího jazyka.

Subwoofer - Koncepce basového reproduktoru je aplikovatelná pro každý reprodukční systém. Protože lidské ucho nedokáže lokalizovat směr, odkud hluboké tóny přicházejí. Lze pro lokalizaci použít menší reproduktorové systémy. Odfiltrováním a zpracováním nejnižších kmitočtů akustického pásma vzniká signál pro subwoofer.

THX - Lucasfilm THX (zkratka z Thomson Holman experiment) je certifikace (nikoli zvukový formát!), která si klade za cíl, aby kvalita prezentace zvuku a obrazu odpovídala původní představě tvůrců filmu. Jedná se o podobný kvalitativní standard jako například ISO 9001. Certifikace byla původně určena jen pro filmovou výrobu a kina, ale s příchodem DVD byla rozšířena i o produkci v místnostech. THX certifikace zaručuje zatím nejvyšší kvalitu a věrnost podání filmu na DVD.

UDF - Universal Disc Format. Je nový souborový systém schválený sdružením OSTA (Optical Storage Technology Association) pro použití při packet writing záznamu, nebo u dalších záznamových optických technologiích jako je např. CD-RW, DVD-ROM a DVD-Video. Lépe využívá prostoru CD při ukládání menších bloků dat než multisession.

Video CD - Standard pro zobrazení plně pohyblivého videa spolu s audio zvukem z CD. Video a zvuk jsou společně zkomprimovány za použití standardu MPEG-1 a nahrány na CD Bridge disk. Video CD disk obsahuje jeden track (stopu) nahranou jako CD-ROM XA Mode 2 Form 2. Je to vždy první track (stopa). V tomto tracku (stopě) je v ISO 9660 struktuře nahrána CD-I aplikace stejně jako Video CD Information Area, kde jsou nahrány všechny hlavní informace o Video CD disku. Po tomto datovém tracku (stopě) je nahráno samotné video a jako jeden, nebo více tracků (stop), které jsou rovněž nahrány jako CD-ROM XA Mode 2 Form 2. Session (relace) se uzavírá až po nahrání všech tracků (stop).

Slovník DVD pojmů 3.

AC-3 - typ kódování (Audio Coding type Three). Starší název pro formát Dolby Digital.

AV receiver - zařízení určené pro domácí kino obsahující tuner, dekodéry prostorového ozvučení, předzesilovač s přepínačem vstupů a výkonové zesilovače.

Dekodér - součást domácího kina starající se o rozkódování zvukového signálu do prostorové podoby. Buď jako samostatná komponenta nebo integrovaný čip. Na PC je dekodér softwarový, nebo jako čip součástí reproduktorových soustav.

Dolby A - první verze systému na potlačení šumu.

Dolby B - první komerční a nejrozšířenější sytém pro potlačení šumu na principu závislé komprese a expanze.

Dolby C - výrazněji působící systém pro potlačení šumu, následovník Dolby B.

Dolby S - dokonalejší systém pro potlačení šumu pracující i s basovými  frekvencemi.

Dolby SR - velmi účinný studiový systém pro potlačení šumu

Dolby Digital - digitální kódování zvukové informace (též AC-3). K ozvučení může používat jeden (1.0) až šest (5.1) kanálů. Schválený závazný formát pro DVD.

Dolby Digital Surround EX (6.1) - nejnovější typ prostorového ozvučení filmů přidávající ke konfiguraci Dolby Digital 5.1 navíc samostatný centrální zadní kanál reprodukovaný jedním nebo více reproduktory. Zpětně kompatibilní s dekodéry formátu Dolby Digital 5.1.

Dolby Stereo - analogové vícekanálové ozvučení filmů v biografech. Domácí varianta se nazývá Dolby Surround Pro-Logic.

Dolby Stereo SR - podobné Dolby Stereo, ale s daleko vyšší, téměř digitální kvalitou zvuku, díky systému Dolby SR na potlačení šumu.

Dolby Surround - první domácí komerční analogový tříkanálový systém prostorového ozvučení skládající se ze dvou předních kanálů a jednoho zadního s omezeným kmitočtovým rozsahem.

Dolby Surround Pro-Logic - vylepšená varianta systému Dolby Surround o čtvrtý kanál (centr). Používaný přeedevším u videokazet. Domácí zjednodušená varianta Dolby Stereo.

DSP - (Digital Sound Processing) digitální zvukový procesor umožňující navosit různá poslechová prostředí (kino, divadlo, stadion, kostel apod.)

DTS - (Digital Theater Systems) digitální kódování zvukové informace ale s 4x vyšším datovým tokem než u Dolby Digital. Opět využívá jeden (1.0) až pět (5.1) kanálů. Začíná se používat i na DVD.

DTS Surround ES - Přidává k DTS 5.1 samostatný zadní centrální kanál.

DVD - nosič dat velikosti CD s daleko vyšší hustotou dat. Disk může mít záznam obrazu ve formátu MPEG2 na obou stranách a ve dvou vrstvách (kapacita přibližně 5, 9, 10, 17 GB) doprovázený šesti až osmikanálovým zvukem, 32 různými titulky a mnoha doplňkovými funkcemi.

Letterbox - obrazový formát, který přidáním horizontálních černých pruhů nad a pod aktivní širokoúhlý obraz umožňuje nezkreslenou reprodukci na TV s poměrem stran 4:3.

Video-CD - (VCD) obdoba CD, ale se záznamem videosignálu ve formátu MPEG1 (kvalita signálu odpovídá VHS).

SDDS - (Sony Dynamic Digital Sound) systém digitálního až osmikanálového ozvučení filmů vyvinutý firmou Sony. Zvuk je kódován přímo na filmový pás. Domácí varianta neexistuje.

Subwoofer - reproduktor pro reprodukci nízkých kmitočtů. Může být se zesilovačem nebo bez.

Trailer - filmová upoutávka

Slovník DVD pojmů 4.

AVI (zkratka Audio Video Interleaved) - přípona souborů formátu Video for Windows. Avi se používá jako základní datový tvar pro zpracování videa na počítači. Existují ovšem různé hardwarové a softwarové kodeky, které se používají pro převod analogového i digitálního videa do tvaru použitelného pro počítačové zpracování. Jednotlivé avi kodeky (především ty hardwarové) nejsou povětšinou mezi sebou plně kompatibilní a záznam pořízený v jednom avi kodeku nelze jednoduše přehrávat v počítači, který není tímto kodekem vybaven nebo není počítač vybaven softwarovým emulátorem tohoto kodeku.

Betacam - je profesionální analogový systém vyvinutý firmou SONY, posléze zdokonalená na BETACAM SP. BETACAM SP se používá v televizním zpravodajství ve většině televizních společností.

Betacam Digital - digitální nástupce analogového formátu BETACAM SP určený pro profesionální televizní systémy, je částečně kompatibilní s analogovým BETACAM SP.

D-VHS (Digital VHS) - je digitální videosystém vyvinutý firmou JVC, který vychází ze systému VHS a je s ním částečně kompatibilní (čte a zapisuje VHS a SVHS kazety). Systém není v Evropě příliš rozšířený i když se v současné době prodávají tři téměř naprosto identické D-VHS videorekordéry firem JVC, Philips a Thomson. D-VHS rekordér při digitálním záznamu funguje jako datový streamer a nahrává signál jako spojitý tok dat ve formátu MPEG 2, který se pro sledování na televizoru musí převádět pomocí MPEG 2 dekodéru umístěného v přístroji. Videorekordér je vybaven jak analogovými vstupy audio/video signálu, tak i iLink digitálním vstupem (pouze vstup), který je možno připojit k DV kameře nebo PC vybavenému IEEE1394 rozhraním.

Digital S - jako digitální profesionální videosystém částečně kompatibilní s amatérským systémem VHS a poloprofesionální S-VHS. Používá videokazety stejné velikosti a profesionální videorekordéry Digital S přečtou i záznamy VHS nebo S-VHS. Oproti systému DV pracuje s dvojnásobným datovým tokem (50 Mbit/s).

Digital 8 - je spotřební digitální videosystém propagovaný firmou SONY. Nejjednodušeji jej lze charakterizovat jako systém DV uložený na pásce šířce 8 mm. Tyto videokazety jsou rozměrově identické s videokazetami systému SONY Video 8 a Hi8, jsou však plněny kvalitnějšími pásky. Protože je systém kompatibilní směrem dolů, tzn. čte analogové záznamy Video 8 a Hi8, je zde vidět snaha firmy SONY nabídnout uživatelům staršího analogového videosystému moderní digitální náhradu. Datové toky lze mezi videosystémy DV a Digital 8 bez problémů přenášet, oba používají IEEE1394 (iLink) konektoru. Technická specifikace systému Digital 8 je až na používanou šířku záznamové pásky (zde 8 mm) a jiné rozložení stop (stopy jsou umístěny v párech nad sebou) zcela shodná se systémem DV.

DV Digital Video - jedná se o digitální videosystém určený pro amatéry a poloprofesionály. Díky digitálnímu způsobu záznamu se dosahuje vynikajícího horizontálního rozlišení kolem 500 řádek s neomezenými možnostmi bezeztrátového kopírování a počítačových úprav. DV se používá v digitálních (Digital8 a MiniDV nebo DV) videokamerách. Obraz je komprimován DV procesorem v kameře a následně ukládán v digitálním formátu na kazetu. Při přehrávání na analogový výstup se zpětně provádí dekomprese. Při připojení DV kamery přes FireWire rozhraní lze obsah kazety okopírovat přímo na hardddisk počítače (bez ztráty kvality), v počítači upravit, a zase nahrát zpět. Rekomprese se provádí DV kodekem pouze pokud nějak změníte obrazovou informaci v souboru (titulky, efekty). Přesto, že se jedná o systém určený pro amatérské a poloprofesionální využití, je kvalitativně srovnávám s analogovým profesionálním formátem BETACAM SP a bývá často využíván i v televizních pořadech.

DVCAM - je systém digitálního záznamu firmy Sony, určený pro poloprofesionální až profesionální použití. Tento systém vychází z formátu DV a je s ním částečně kompatibilní (lze číst kazety systému DV), ale nabízí o něco lepší horizontální rozlišení dané především díky větší transportní rychlosti pásku a širšími stopami.

DVCPRO - konkurenční profesionální digitální systém záznamu firmy Panasonic určený především pro reportáže. Systém DVCPro není se systémy DV a DV CAM kompatibilní vzhledem k odlišné šířce stopy a transportní rychlosti.

DVD (Digital Versatile nebo Video, Disc) - digitální víceúčelový disk je díky svojí velké záznamové kapacitě v rozsahu několika GB ideálním médiem pro ukládání obrazových dat ve formátu MPEG2. DVD video disky se používají v současné době postupně nahrazují prodej VHS videokazet obsahující filmy a pořady světových filmových společností. DVD video disky nabízejí výbornou kvalitu obrazu a zvuku, rozlišení (formát) obrazu je 720x576 (25 fps), komprese MPEG-2, zvuk je šestikanálový (5+1) nebo dvoukanálový v různých zvukových normách (DTS, Dolby Digital, Dolby Surround). Disky existují jednovrstvé (4,5 GB), dvouvrstvé (9 GB), jednostranné (9 GB - dvě vrstvy na jedné straně) a oboustranné (až 18 GB). Filmové DVD mají většinou neprokládaný obraz, protože jsou vyrobeny z filmových pásů (24 fps, samozřejmě neprokládaný obraz). Na přehrávání DVD video disků je potřeba buď počítač s DVD mechanikou, nebo stolní DVD přehrávač. Kromě DVD video disků se v mnohem menší míře vyrábí i DVD datové disky s programy, ale většinou se jedná o různé verze počítačových her, které jsou jako bonus dodávány k DVD ROM počítačovým mechanikám. Podobně jako existují CD-R disky, existují i jednorázově vypalovatelné DVD-R disky, které je možno použít pro výrobu vlastních DVD video disků. Jelikož DVD-R disky mají kapacitu 4700 MB, vejde se nám na jeden disk přibližně 120 minut videa při průměrném datovém toku 5 MB/s. Ale kvalita videa bude nerozeznatelná od DV formátu nebo běžného TV vysílání.

DVD videopřehrávač - zde máme na mysli stolní video zařízení podobného vzhledu jako Audio CD přehrávače. DVD videopřehrávač umožňuje přehrávání DVD video disků na televizním přijímači nebo monitoru. Kromě formátu DVD Video (a některé dražší modely podporují i DVD Audio) podporuje tyto formáty: Audio CD (CDDA), Video CD (VCD) a některé, především čínské výrobky, pak i Super Video CD (SVCD). Většina moderních DVD přehrávačů čte i DVD-R nebo DVD-RW video disky a rovněž audio CD nebo Video CD vypálené na CD-R médiu. Přehrávače jsou vybaveny digitálními výstupy prostorového zvuku pro připojení odpovídajícího zesilovače a reprosoustavy. Závěrem jedno upozornění. Všechny stolní DVD videopřehrávače (tzn. modely prodávané samostatně, nejedná se zde o DVD-ROM mechaniky určené pro instalaci v počítači) nejsou schopny přehrávat MPEG2 datový tok vypálený na CD-R médiu. I když některé DVD authoring programy umožňuji výrobu DVD video disku na CD-R médium, nelze takovýto DVD disk na přehrávači přehrát!

DVD videorekordér - první modely DVD přehrávačů umožňující záznam televizních a jiných pořadů na DVD-R (pouze zápis) a DVD-RW (přepisovatelné médium, lze zapisovat až 1000x) se teprve začínají objevovat na pultech evropských obchodů. V době rukopisu knihy byly k dispozici dva modely tohoto zařízení, jeden od firmy SONY a druhý od firmy Pioneer. DVD videorekordéry umožňují nahrávat na DVD-R(W) média s kapacitou 4,7 GB, na které se vejde až 6 hodin záznamu. DVD videorekordér pracuje s datovým tokem MPEG2, na který se pomocí variabilních (různý kompresní poměr a datový tok MPEG 2) převodníků převádí obraz a zvuk z analogových nebo digitálních (DV nebo též iLink) audio/video vstupů. Délka záznamu na médium o kapacitě 4,7 GB je v automatickém režimu 2 hodiny, v případě manuálního nastavení (různý kompresní poměr a datový tok) lze nastavit ve 32 krocích záznamovou dobu od 1 do 6 hodin. DVD videorekordéry jsou vybaveny jak analogovými, tak i digitálními (iLink) audio/video vstupy a výstupy včetně výstupu digitálního prostorového zvuku. DVD videorekordér pracuje i jako velmi kvalitní DVD videopřehrávač pro lisované DVD Video disky. Vypálená DVD-R(W) média lze použít i v ostatních stolních DVD přehrávačích nebo v počítači. Kompatibilita DVD-R médií je 100%, u DVD-RW pak většina novějších DVD video přehrávačů toto médium rovněž podporuje.

Hi-8 - firmy Sony je systém analogového komponentového záznamu (Y/C) pro amatérské a poloprofesionální využití. Systém vychází ze systému Video 8 (ona 8 v názvu znamená šířku pásku) a je s ním částečně kompatibilní (na HI-8 zařízeních lze číst záznam Video 8, tzn. jedná se o kompatibilitu směrem dolů). Tento systém se používá převážně pro kamkordéry vzhledem k malým rozměrům kazety, nabídka stolních rekordérů je velmi omezená. Poloprofesionální stroje tohoto formátu dosahují horizontálního rozlišení okolo 400 řádek.

Komponentové video - je analogový způsob záznamu a přenosu video signálu, kdy je jasová (Y) a dvě barvonosné složky (C) přenášeny odděleně (v případě záznamu zaznamenávána odděleně, v případě přenosu signálu vedena v samostatných stíněných vodičích). U amatérských a poloprofesionálních systémů (Hi-8, S-VHS) jde o systém Y/C, u něhož je v jednom kanále (vodiči) jasová a v druhém kanálu (vodiči) barvonosná složka. Profesionální systémy oddělují signál ještě důkladněji, většinou systémem samostatného přenosu jednotlivých barevných (R-G-B) kanálů.

Kompozitní video - přenáší celý videosignál jediným kanálem (vodičem), který nese všechna data definující obraz (jasovou a barvonosnou složku).

MPEG Moving Pictures Experts Group - je standardem komprese pohyblivého obrazu vytvořené společenstvím odborníků na pohyblivý obraz podle ISO (International Standard Organisation) a IEEC (International Electronic Comitee) norem. Tyto normy vytyčují vlastnosti a zajišťují kompatibilitu zařízení různých výrobců. MPEG (Moving Picture Experts Group) je definice ztrátové komprese dat v poměru cca. 10:1 až 200:1. Podle normy PAL obsahuje signál 25 snímků (obrázků) za sekundu, aniž by byla použita nějaká komprese, a datový tok je cca. 25 MB/s. MPEG komprese spočívá v tom, že každý X-tý (třeba patnáctý) snímek je uložen kompletní (tzv. I-frame), a ostatní jsou definovány jako rozdíly mezi nimi (P-frame a B-frame). Při produkci digitálního videa se v praxi používají dva typy - MPEG-1 a MPEG-2. MPEG-1 je starší, a používá se např. pro VCD, CDI a jiné formáty, založené na použití obyčejného CD a s rozlišením 1/4 PAL signálu (rozlišení nejčastěji 352x288 a 384x288 bodů). MPEG-2 je standardem pro kompresi videa pro DVD, digitální TV vysílání (satelit, kabelová televize) a pro ostatní obory, kde je potřeba vysoká kvalita, ale ještě je akceptovatelné použití komprese. Datový tok se používá u MPEG-1 600-3000 kb/s a u MPEG-2 1200-11000 kb/s. Tento datový tok obsahuje video+audio dohromady (video datarate + audio datarate = celkový datový tok MPG streamu).

NTSC National Television Society Comitte - Výbor národní společnosti USA. Zkratka této instituce se používá pro vytvořenou soustavu barevné televize především v USA a Japonsku. Systém má 525 televizních řádků a 30 snímků za sekundu.

PAL systém - barevné televize, který je používán i u nás. Systém má neměnný počet 625 televizních řádků, počet snímků za sekundu je 25.

S-VHS - je analogový videosystém nabízející díky oddělenému zápisu jasové a barvonosné složky výrazně vyšší kvalitu než VHS, z kterého je koncepčně odvozen (S-VHS rekordéry čtou VHS kazety). Horizontální rozlišení je kolem 400 řádek a je srovnatelné se systémem Hi-8.

S-Video (separate video) - nebo též Y/C. Používá se k označení video vstupů , které umožňují přenášet jasovou a barvonosnou složku odděleně. Tento videovstup/výstup nemají VHS a Video 8 rekordéry, naopak jsou jím vybaveny S-VHS a Hi-8 rekordéry, DV kamery a rekordéry, DVD přehrávače, satelitní přijímače s D2MAC dekodérem, dražší televizní přijímače a videokarty pro zpracování videa.

VHS (Video Home System) - je nejrozšířenější analogový videosystém pro domácí amatérské využití. Jedná se o kompozitní video, horizontální rozlišovací schopnost končí u 240 řádek.

Video 8 - firmy Sony je amatérský analogový systém určený především pro kamkordéry. Rozlišení je shodné s VHS.