1. DVOREC
Dvorec
je obdélník 23,77 m dlouhý a 8,23 m široký. Uprostřed je předělen sítí
zavěšenou na provaze nebo na kovovém laně o průměru maximálně 0,8 cm. Jeho
konce jsou buď upevněny na horní ploše nebo vedeny přes horní plochu dvou
sloupků, které mají průřez buď čtvercový o straně nejvýše 15 cm, nebo
kruhový o průměru nejvýše 15 cm. Tyto sloupky mohou přesahovat zavěšené
lano sítě nejvýše o 2,5 cm. Středy sloupků jsou na každé straně vzdáleny
0,914 m od čáry ohraničující dvorec. Sloupky musí být tak vysoké, aby
provaz nebo kovové lano vedené přes jejich horní plochu byly 1,07 m nad
zemí.
Jestliže se kombinovaného dvorce pro čtyřhru (viz pravidlo
34) a pro dvouhru se sítí pro čtyřhru použije pro dvouhru, musí být síť
podepřena ve výši 1,07 m dvěma sloupky, zvanými tyčky pro dvouhru, které
mají průřez buď čtvercový o straně nejvýše 7,5 cm, nebo kruhový o průměru
nejvýše 7,5 cm. Jejich středy jsou na každé straně vzdáleny 0,914 m od
čáry ohraničující dvorec pro dvouhru.
Síť musí být napjata tak,
aby zcela vyplňovala plochu mezi oběma sloupky, a musí mít oka tak malá,
aby jimi míč nemohl projít. Výška sítě uprostřed je 0,914 m, ve středu je
síť stažena zcela bílým popruhem širokým nejvýše 5 cm.
Provaz nebo
kovové lano a horní okraj sítě jsou potaženy z obou stran zcela bílou
páskou širokou nejméně 5 cm a nejvýše 6,35 cm. Na síti, na popruhu, na
pásce a na tyčkách pro dvouhru nesmí být reklamy.
Čáry, které
ohraničují kratší strany dvorce, se nazývají základní čáry, čáry
ohraničující delší strany dvorce se nazývají podélné čáry. Ve vzdálenosti
6,40 m od sítě jsou rovnoběžně se sítí čáry pro podání. Prostor po obou
stranách sítě mezi čarami pro podání a podélnými čarami je rozdělen na dvě
poloviny, zvané pole pro podání, střední čarou pro podání, která musí být
5 cm široká a je uprostřed mezi podélnými čarami a rovnoběžná s nimi.
Každá základní čára je rozdělena v myšleném prodloužení střední čáry čarou
10 cm dlouhou a 5cm širokou, vyznačenou ze základní čáry kolmo dovnitř
dvorce a zvanou střední značka. Všechny ostatní čáry musí být nejméně 2,5
cm a nejvýše 5 cm široké, kromě základní čáry, která může být široká
nejvýše 10 cm. Všechny rozměry se počítají k vnějšímu okraji čar. Všechny
čáry musí být stejné barvy. Jsou-li na zadní straně dvorce umístěny
reklamy nebo jiná sdělení, nesmějí být bílé nebo žluté barvy. Světlé barvy
lze použít jen tehdy, nebude-li rušit vidění hráče.
Jsou-li
reklamy umístěny na židlích čárových rozhodčích sedících na zadní straně
dvorce, nesmí být bílé nebo žluté barvy. Světlé barvy lze použít jen
tehdy, nebude-li to rušit vidění hráče.
Poznámka 1:
Pro utkání Davis Cupu, Fed Cupu a pro oficiální mistrovství Mezinárodní
tenisové federace jsou stanoveny specifické požadavky týkající se volného
prostoru za základní čarou po stranách, které jsou uvedeny v pravidlech
těchto soutěží.
Poznámka 2: Na úrovni klubových a
rekreačních soutěží má být za každou základní čarou volný prostor nejméně
5,5 m a po stranách nejméně 3,05 m.
2. STÁLÁ ZAŘÍZENÍ
DVORCE
Stálá zařízení dvorce zahrnují nejen síť, sloupky,
tyčky pro dvouhru, provaz nebo kovové lano, popruh nebo pásku, nýbrž také,
pokud na hřišti jsou, zadní a postranní ohrazení, ochozy, tribuny, pevná
nebo pohyblivá sedadla a židle kolem dvorce a všechny ostatní náležitosti
kolem dvorce a nad ním. Ke stálému zařízení dvorce se počítají i osoby
sedící na židlích a na sedadlech kolem dvorce, hlavní rozhodčí, rozhodčí u
sítě, rozhodčí pro chyby nohou, rozhodčí na čarách a sběrači míčů, pokud
jsou na určených místech.
Poznámka: Pro účel tohoto
pravidla se pod označením hlavní rozhodčí rozumí nejen hlavní rozhodčí na
empajru, ale i osoby oprávněné zaujmout místo na dvorci a všechny osoby
pověřené tím, aby hlavnímu rozhodčímu při řízení zápasu
pomáhaly.
3.
MÍČ
Míč musí mít vnější povrch všude stejný, sestávající z
látkového potahu a který je bílé nebo žluté barvy. Má-li švy, musí být bez
stehů.
Pravidla týkající se míče jsou upřesněna v Příloze I
(Předpisy pro provádění zkoušek předepsaných pravidlem 3). V odstavci iv)
je popsána velikost, hmotnost má být větší než 56,7 g a menší než 58,5 g.
Míč má mít odskok vyšší než 134,62 cm a nižší než 147,32 cm,
pustí-li se volně na betonový podklad z výše 254,00 cm. Míč musí mít při
zatížení 8,165 kg přední deformaci (deformace I.) větší než 0,559 cm a
menší než 0,737 cm a zadní deformaci (deformace II.) větší než 0,800 cm, a
menší než 1,080 cm. Velikost obou těchto deformací určuje průměr tří
samostatných měření podél tří os míče, přitom se dvě samostatná měření
nesmí od sebe lišit o více než 0,076 cm.
Ke hře v nadmořské výšce
nad 1219 m mohou být použity dva následující typy míčů: první typ míče je
totožný s výše popsaných typem a kromě toho, že míč má mít odskok vyšší
než 121,92 cm a nižší než 134,62 cm, má vnitřní tlak větší než vnější
tlak. Tento typ míče je všeobecně znám jako míč pod tlakem. Druhý typ míče
je totožný s výše popsaným typem a kromě toho, že míč má mít odskok vyšší
než 134,62 cm a nižší než 147,32 cm, má vnitřní tlak odpovídající
přibližně vnějšímu tlaku. Míč má být skladován před použitím po dobu
šedesáti dnů nebo déle v nadmořské výšce místa pořádaného turnaje. Tento
typ míče je všeobecně znám jako míč nulového tlaku nebo jako beztlakový
míč.
Všechny zkoušky odskoků, rozměrů a deformací se provádějí
podle pravidel uvedených v příloze I.
Mezinárodní tenisová
federace rozhodne o tom, zda míč nebo jeho prototyp vyhovuje všem uvedeným
podmínkám a zda je způsobilý ke hře. Tato rozhodnutí může učinit z vlastní
iniciativy nebo na žádost kterékoli strany, která má na věci oprávněný
zájem, tedy hráče, výrobce nebo národního svazu a jeho členů. Tato
rozhodnutí a jejich výklady musí být v souladu s Přehledem usnesení
Mezinárodní tenisové federace, jehož výtisk lze obdržet od této federace.
Poznámka: Všechny míče, které budou použity v
turnajích hraných podle pravidel tenisu, musí být uvedeny na oficiálním
seznamu míčů schválených ITF, který vydává Mezinárodní tenisová federace.
4.
RAKETA
Pravidla tenisu nedovolují hrát s raketami, které
nevyhovují těmto podmínkám:
a) úderová plocha rakety musí
být rovná a tvoří ji struny střídavě propletené nebo svázané v místech
křížení a připojené k rámu rakety. Povrch výpletu je jednotný a hustota
strun ve středu rakety nesmí být menší než na ostatní ploše. Raketa musí
být vyrobena a vypletena tak, aby herní vlastnosti byly stejné na obou
stranách. Na strunách nesmí být připevněny žádné předměty a výstupky kromě
těch, které slouží výhradně k účelům preventivní ochrany před opotřebením,
před přeložením, před nežádoucím pohybem strun nebo nežádoucími vibracemi,
jsou přiměřených rozměrů a jsou k tomu účelu vhodně umístěny,
b) pro profesionální hru platí od 1.ledna 1997 předpis, že
rám rakety s držadlem nesmí mít celkovou délku větší než 73,66 cm. Pro
neprofesionální hru platí od 1.ledna 2000 předpis, že rám rakety s
držadlem nesmí mít celkovou délku větší než 73,66 cm. Do 1.ledna 2000 je
maximální délka rakety pro neprofesionální hru 81,28 cm. Rám rakety nesmí
mít celkovou šířku větší než 31,75 cm. Plocha výpletu nesmí mít celkovou
délku větší než 39,37 cm a celkovou šířku větší než 29,21
cm.
c) na rámu rakety a na držadle nesmějí být připevněny
žádné předměty a zařízení kromě těch, které slouží výhradně k účelům
preventivní ochrany před opotřebením, před nežádoucími vibracemi nebo
které slouží k rozložení hmotnosti rakety, jsou přiměřených rozměrů a k
tomuto účelu jsou vhodně umístěny.
d) na rámu rakety,
držadle a strunách rakety nesmí být žádné zařízení umožňující podstatně
změnit tvar rakety nebo rozložení hmotnosti ve směru podélné osy, které by
pozměnilo setrvačný pohyb rakety nebo záměrně změnilo fyzikální vlastnosti
takovým způsobem, že by během hry byl ovlivněn pohyb rakety.
Mezinárodní tenisová federace rozhodne o tom, zda raketa nebo
prototyp vyhovuje výše uvedeným podmínkám a zda je způsobilá ke hře. Tato
rozhodnutí může učinit z vlastní iniciativy nebo na žádost kterékoliv
strany, která má na věci oprávněný zájem, tedy hráče, výrobce nebo
národního svazu a jeho členů. Tato rozhodnutí a jejich výklady musí být v
souladu s Přehledem usnesení Mezinárodní tenisové federace, jehož výtisk
lze obdržet od této federace.
Případ 1: Může být úderová
plocha rakety pokryta více než jednou vrstvou strun ?
Rozhodnutí: Ne. Pravidlo jasně hovoří o jednom povrchu křížem
propletených strun.
Případ 2: Jsou-li struny na více než
jedné ploše, je povrch výpletu považován za jednotný a rovný?
Rozhodnutí: Ne.
Případ 3: Mohou být na strunách
rakety umístěna tlumítka vibrací a pokud ano, na kterém místě?
Rozhodnutí: Ano, tlumítka však mohou být umístěna pouze mimo
místo křížení strun.
Případ 4: Hráči během hry náhle
prasknou struny na jeho raketě. Může za těchto okolností pokračovat s
touto raketou ve hře?
Rozhodnutí: Ano.
5.
PODÁVAJÍCÍ A PŘIJÍMAJÍCÍ
Hráči stojí proti sobě na
protilehlých stranách sítě; hráč, který první podává míč do hry, se nazývá
podávající, druhý hráč přijímající.
Případ 1: Ztrácí bod
hráč, který se pokouší o úder a překročí myšlenou čáru prodlužující síť
a) před úderem,
b) po úderu?
Rozhodnutí:
V žádném z těchto případů neztrácí hráč bod proto, že překročí tuto
myšlenou čáru, pokud nevstoupil do soupeřova pole uvnitř čar, které je
ohraničují (pravidlo 20 e). Zabraňuje-li tím soupeři ve hře, může se
soupeř odvolat k rozhodnutí hlavního rozhodčího podle pravidel 21 a 25.
Případ 2: Podávající žádá, aby přijímající stál uvnitř čar,
které ohraničují jeho pole. Je to nezbytné?
Rozhodnutí: Není.
Přijímající může na své straně sítě stát kdekoliv.
6. VOLBA STRAN A
PODÁNÍ
O volbě stran a o právu podávat nebo přijímat v první
hře se rozhoduje losem. Hráč, který vyhrál los, může volit nebo může
požádat soupeře, aby volil:
a) podání nebo příjem, v tom
případě volí druhý hráč stranu nebo
b) stranu, v tom případě
volí druhý hráč podání nebo příjem.
Případ 1: Mají hráči
právo na novou volbu v případě, že zápas byl zastaven nebo odložen dříve,
než byl zahájen?
Rozhodnutí: Ano. Výsledek losování platí, může
však být učiněna nová volba týkající se podání a strany.
7. PODÁNÍ
Podává
se takto: bezprostředně před podáním musí podávající zůstat stát oběma
nohama v klidu za základní čarou (t.j. dále od sítě než je základní čára)
a uvnitř mezi myšleným prodloužením střední značky a podélné čáry.
Podávající potom nadhodí rukou míč do vzduchu kterýmkoliv směrem a udeří
jej raketou dříve než dopadne na zem. Podání je provedeno v okamžiku, kdy
se raketa dotkne míče. Hráč, který má jen jednu paži, smí k nadhození
použít rakety.
Případ 1: Může se podávající ve dvouhře
postavit za tu část základní čáry, která je mezi podélnými čarami pro
dvouhru a čtyřhru?
Rozhodnutí: Ne.
Případ 2:
Vyhodí-li hráč při podání dva nebo více míčů místo jednoho, ztrácí podání?
Rozhodnutí: Ne. Míč je neplatný, ale jestliže je hlavní
rozhodčí přesvědčen, že to hráč učinil úmyslně, může postupovat podle
pravidla 21.
8. CHYBA NOHOU
Podávající v průběhu
podání:
a) nesmí změnit postavení chůzí nebo během,
nepatrné pohyby nohou, které nemění podstatně původní postavení
podávajícího se nepokládají za změnu postavení chůzí nebo během,
b) nesmí se dotknout nohou jiného území, než území za
základní čarou mezi myšleným prodloužením střední značky a podélné čáry.
9.
PRŮBĚH PODÁNÍ
a) při podání stojí podávající střídavě
na pravé a na levé polovině dvorce, počínaje pravou v každé hře. Podává-li
hráč z nesprávné poloviny dvorce a nezjistí-li se tato chyba, platí
všechny výsledky hry následující po tomto nesprávném podání nebo po těchto
nesprávných podáních. Nesprávné postavení se však musí opravit ihned,
jakmile se chyba zjistí.
b) při podání musí míč přejít přes
síť a dopadnout na zem v poli pro podání, které leží úhlopříčně proti
polovině dvorce, z níž se podává, nebo musí dopadnout na některou čáru
ohraničující příslušné pole dříve, než je přijímající vrátí.
10.
CHYBNÉ PODÁNÍ
Podání je chybné :
a) poruší-li
podávající některé ustanovení pravidel 7, 8 nebo 9b;
b)
mine-li podávající míč při pokusu o úder;
c) dotkne-li se
podávaný míč stálého zařízení (jiného než sítě, popruhu nebo pásky) dříve
než dopadne na zem.
Případ 1: Podávající vyhodí míč do výše
jako přípravu k podání, pak se rozhodne, že jej neudeří a místo toho jej
chytne. Je to chyba?
Rozhodnutí: Ne.
Případ 2:
Při podání ve dvouhře hrané na hřišti pro čtyřhru se sloupky pro čtyřhru a
s tyčkami pro dvouhru zasáhne míč tyčku pro dvouhru a potom dopadne na zem
ve správném poli pro podání. Je to chyba nebo neplatný míč?
Rozhodnutí: Při podání je to chyba, protože tyčky pro dvouhru,
sloupky pro čtyřhru a část sítě nebo pásky mezi nimi jsou stálé zařízení
dvorce (pravidlo 2 a 10 a poznámka k pravidlu 24).
11. DRUHÉ
PODÁNÍ
Po chybě (bylo-li první podání chybné) podává
podávající znovu z té poloviny dvorce, z níž poprvé podával chybně.
Podal-li hráč z nesprávné poloviny, má podle pravidla 9 právo na pouze
jedno podání ze správné poloviny dvorce.
Případ 1: Hráč
podává z nesprávné poloviny dvorce. Ztratí bod a potom tvrdí, že to byla
chyba, protože podával z nesprávné strany.
Rozhodnutí: Bod
zůstává v platnosti a příští podání se provede z té strany, z které se má
podle stavu hry podávat.
Případ 2: Za stavu hry 15:15
podávající omylem podává z levé strany a získává bod. Pak podává znovu z
pravé strany, dopustí se chyby a nato se zjistí chyba v postavení. Má
nárok na předchozí bod? Z které strany dvorce má příště podávat?
Rozhodnutí: Předchozí bod je platný. Příští podání bude z levé
strany dvorce, stav hry je 30:15 a podávající jednou podal chybně.
12. KDY LZE PODÁVAT
Podávající nesmí
podávat, dokud není přijímající připraven. Učiní-li přijímající pokus
vrátit podání, pokládá se za připraveného. Dá-li však najevo, že není
připraven, nemůže se dovolávat chyby v podání, jestliže míč nedopadl do
pole určeného pro podání.
13. NEPLATNÝ MÍČ
Ve všech případech,
kdy je míč prohlášen za neplatný nebo je přerušena hra, je nutno vyložit
pravidlo takto :
a) jde-li pouze o toto podání, opakuje se
jen toto podání
b) ve všech ostatních případech se opakuje
bod
Případ 1: Podání je přerušeno z příčiny, která není
uvedena v pravidle 14. Má se opakovat jen toto podání?
Rozhodnutí: Ne, musí se hrát znovu celý bod.
Případ
2: Praskne-li míč, který je ve hře, je míč prohlášen za neplatný?
Rozhodnutí: Ano.
14. NEPLATNÉ
PODÁNÍ
Podání je neplatné:
a) dotkne-li se
podávaný míč sítě, popruhu nebo pásky, a je jinak správný nebo dotkne-li
se sítě, popruhu nebo pásky, a než dopadne na zem, dotkne se ještě
přijímajícího nebo čehokoli, co má přijímající na sobě nebo co drží.
b) bylo-li podání zahráno správně nebo chybně, když
přijímající nebyl připraven (viz pravidlo 12).
Bylo-li podání
neplatné, nepočítá se a podávající podává znovu. Neplatné podání však
neruší předchozí chybu.
15. POŘADÍ PODÁNÍ
Po skončení první
hry se stává přijímající podávajícím a podávající přijímajícím. To se
střídavě opakuje ve všech dalších hrách zápasu. Podává-li hráč mimo
pořadí, musí podávat hráč, který měl podávat, ihned jakmile se omyl
zjistí, ale všechny body dosažené před zjištěním omylu platí. Chybné
podání před zjištěním omylu se nepočítá. Skončí-li hra před zjištěním
takového omylu, zůstane pořadí podání tak, jak bylo změněno.
16.
STŘÍDÁNÍ STRAN
Hráči střídají strany po ukončení první,
třetí a každé další liché hry v každé sadě a po skončení každé sady.
Není-li celkový počet her v sadě lichý, střídá se až po ukončení první hry
v další sadě.
Jestliže se omylem naruší správný postup střídání,
musí hráči zaujmout správné postavení ihned, jakmile se chyba zjistí, a
pokračovat v původním postupu střídání.
17. MÍČ VE
HŘE
Míč je ve hře, jakmile je provedeno platné podání. Dokud
neudělá některý hráč chybu nebo pokud není míč prohlášen za neplatný,
zůstává míč ve hře až do rozhodnutí bodu.
Případ 1: Hráči
se nepovede správný úder, není ohlášena chyba a míč zůstává ve hře. Může
soupeř reklamovat bod až po jeho dohrání?
Rozhodnutí: Ne, bod
se nemůže reklamovat, jestliže hráči po chybě pokračovali ve hře a pokud
soupeř nebyl rušen.
18. PODÁVAJÍCÍ
ZÍSKÁVÁ BOD
Podávající získává bod:
a)
jestliže se míč, který není neplatný podle pravidla 14, dříve než dopadne
na zem, dotkne přijímajícího nebo čehokoli, co má přijímající na sobě nebo
co drží;
b) jestliže přijímající ztratí bod jinak, tak jak
je uvedeno v pravidle 20.
19.
PŘIJÍMAJÍCÍ ZÍSKÁVÁ BOD
Přijímající získává bod:
a) dopustí-li se podávající dvojchyby při podání;
b) ztratí-li podávající bod jinak, tak jak je uvedeno v
pravidle 20.
20. HRÁČ ZTRÁCÍ BOD
Hráč ztrácí bod,
jestliže:
a) se mu nepodaří vrátit míč, který je ve hře,
přímo přes síť (s výjimkou případů uvedených v pravidle 24a nebo 24c),
dříve než se míč dotkne dvakrát za sebou země; nebo
b)
vrátí míč, který je ve hře tak, že dopadne na zem, na stálé zařízení nebo
na jiný předmět mimo čáry ohraničující soupeřovo pole; nebo
c) hraje míč před dopadem a vrátí jej chybně, i když přitom
stojí mimo dvorec; nebo
d) chytí na raketu míč, který je ve
hře, a úmyslně jej nese nebo jej úmyslně udeří raketou při úderu vícekrát
než jednou; nebo
e) se dotkne kteroukoli částí těla nebo
raketou (ať ji drží v ruce či nikoli) nebo čímkoli, co má na sobě nebo co
drží, sítě, sloupků, tyček pro dvouhru, provazu nebo kovového lana,
popruhu nebo pásky nebo země v soupeřově poli, pokud je míč ve hře; nebo
f) hraje míč před dopadem dříve než přeletěl síť; nebo
g) se míč, který je ve hře, dotkne hráče nebo čehokoli, co
má na sobě nebo co drží, s výjimkou rakety, kterou drží v ruce nebo v
rukou; nebo
h) hodí svou raketu a zasáhne jí míč; nebo
i) změní při hře úmyslně a podstatně tvar své rakety.
Případ 1: Při podání vyletí podávajícímu raketa z ruky
a dotkne se sítě dříve než míč dopadne na zem. Je to chyba nebo hráč
ztrácí bod?
Rozhodnutí: Hráč ztrácí bod, protože se jeho raketa
dotkla sítě v době, kdy byl míč ve hře (pravidlo e).
Případ
2: Při podání vyletí podávajícímu raketa z ruky a dotkne se sítě až
poté, kdy míč dopadl na zem za čáru dvorce. Je to chyba nebo hráč ztrácí
bod?
Rozhodnutí: Je to chyba, protože míč už nebyl ve hře, když
se raketa dotkla sítě.
Případ 3: Hráči A a B hrají proti
hráčům C a D. Hráč A podává, hráč D přijímá. Hráč C se dotkne sítě dříve
než míč dopadne na zem. Pak je ohlášena chyba, protože míč dopadl mimo
pole pro podání. Ztrácejí hráči C a D bod?
Rozhodnutí: Hlášení
chyby bylo chybné. Hráči C a D ztratili bod ještě než mohla být ohlášena
chyba, neboť hráč C se dotkl sítě v době, kdy byl míč ve hře (pravidlo 20
e).
Případ 4: Může hráč beztrestně přeskočit síť do
soupeřova pole v době, kdy je míč ve hře?
Rozhodnutí: Ne.
Ztrácí za to bod (pravidlo 20 e).
Případ 5: Hráč A zahraje
míč s rotací přes síť, ale po odskoku se míč vrátí na stranu hráče A. Hráč
B nemůže na míč dosáhnout, hodí za ním tedy raketu a ta míč zasáhne.
Raketa i míč dopadnou na stranu hráče A. Hráč A vrátí míč mimo pole hráče
B. Získá hráč B bod, nebo jej ztrácí?
Rozhodnutí: Hráč B ztrácí
bod (pravidlo 20e a 20h).
Případ 6: Hráč stojící mimo pole
podání je zasažen podávaným míčem dříve než míč dopadne na zem. Získává
bod nebo jej ztrácí?
Rozhodnutí: Zasažený hráč ztrácí bod
(pravidlo 20 g), jestliže není možno na tento případ uplatnit pravidlo
14a.
Případ 7: Hráč stojící mimo hřiště zahraje míč před
dopadem nebo jej chytí do ruky a vyžaduje přiznání bodu, protože míč šel
určitě mimo hřiště.
Rozhodnutí: Hráč nemůže v žádném případě
žádat o získání bodu, protože:
i) chytí-li míč, ztrácí bod
podle pravidla 20g.
ii) zahraje-li míč před dopadem a vrátí
jej chybně, ztrácí bod podle pravidla 20c.
iii) zahraje-li
míč před dopadem a vrátí jej správně, hra pokračuje.
21. BRÁNĚNÍ SOUPEŘI
VE HŘE
Dopustí-li se hráč úmyslně činu, který brání soupeři
v úderu, ztrácí bod. Dopustí-li se hráč takového činu neúmyslně, bod se
opakuje.
Případ 1: Má být potrestán hráč, dotkne-li se při
úderu svého soupeře?
Rozhodnutí: Ne, pokud hlavní rozhodčí
nepokládá za nutné zasáhnout podle pravidla 21.
Případ 2:
Odskočí-li míč přes síť zpět k hráči, který jej udeřil, může soupeř
sáhnout přes síť, aby míč zahrál. Jak rozhodne hlavní rozhodčí, brání-li
mu v tom soupeř?
Rozhodnutí: Podle pravidla 21 může hlavní
rozhodčí buď přiznat bod hráči, kterému bylo bráněno ve hře, nebo nařídit,
aby se bod opakoval (viz též pravidlo 25).
Případ 3: Může
být neúmyslný dvojdotek posuzován jako rušení soupeře podle pravidla 21?
Rozhodnutí: Ne.
22. MÍČ NA ČÁŘE
Dopadne-li míč na
čáru, považuje se za míč, který dopadl do pole ohraničeného touto čarou.
23.
DOPAD MÍČE NA STÁLÉ ZAŘÍZENÍ DVORCE
Dotkne-li se míč ve hře
stálého zařízení (jiného než sítě, sloupků, tyček pro dvouhru, provazu
nebo kovového lana, popruhu nebo pásky) po dopadu na zem, získává bod
hráč, který míč zahrál. Dotkne-li se míč těchto zařízení před dopadem na
zem, získává bod soupeř.
Případ 1: Vrácený míč zasáhne
hlavního rozhodčího nebo jeho empajr. Hráč tvrdí, že míč šel do hřiště.
Rozhodnutí: Hráč ztrácí bod.
24. SPRÁVNĚ
VRÁCENÝ MÍČ
Míč je vrácen správně :
a)
dotkne-li se sítě, sloupků, tyček pro dvouhru, provazu nebo kovového lana,
popruhu nebo pásky, přejde přes ně a dopadne na zem ve správném poli; nebo
b) dopadne-li podaný nebo vrácený míč do správného pole a
odrazí se z něho zpět přes síť nebo jej tam zažene vítr a nakloní-li se
hráč, který do něho má udeřit přes síť a zahraje míč a přitom se neproviní
ve smyslu pravidla 20; nebo
c) byl-li vrácen vně kolem
sloupku nebo tyčky pro dvouhru buď nad úrovní horního okraje sítě, nebo
pod ní, i když se dotkne sloupku nebo tyčky pro dvouhru, pokud dopadne na
zem do správného pole; nebo
d) přesáhne-li hráčova raketa
síť, když už míč vrátil, přelétne-li míč síť dříve než byl zahrán, a
byl-li vrácen správně; nebo
e) podaří-li se hráči vrátit
podaný míč nebo míč ve hře, který zasáhl jiný míč ležící v poli.
Poznámka: Ve dvouhře, bylo-li hřiště pro čtyřhru
změněno pro pohodlí ve hřiště pro dvouhru použitím tyček pro dvouhru,
tvoří po dobu hry sloupky pro čtyřhru a ty části sítě, provazu nebo
kovového lana a pásky, které jsou vně tyček pro dvouhru, stálé zařízení
dvorce a nelze je považovat za sloupky nebo části sítě pro dvouhru.
Vrácený míč, který proletí pod lanem sítě mezi tyčkou pro dvouhru a
přilehlým sloupkem pro čtyřhru, aniž se dotkl lana sítě, sítě nebo sloupku
pro čtyřhru, a dopadne do správného pole, je vrácen správně.
Případ 1: Míč jdoucí mimo dvorec zasáhne sloupek pro
čtyřhru nebo tyčku pro dvouhru a dopadne do soupeřova pole. Je úder
správný?
Rozhodnutí: Jestliže je to podání, není správný (podle
pravidla 10c). Jestliže to není podání, je úder správný (podle pravidla
24a)
Případ 2: Je úder správný, jestliže hráč při vrácení
míče drží raketu oběma rukama?
Rozhodnutí: Ano.
Případ 3: Podaný míč nebo míč ve hře zasáhne míč ležící na
dvorci. Je tím získán nebo ztracen bod?
Rozhodnutí: Není. Hra musí
pokračovat. Není-li hlavnímu rozhodčímu jasné, zda byl vrácen správný míč,
prohlásí bod za neplatný.
Případ 4: Může hráč kdykoli při
hře použít více než jedné rakety?
Rozhodnutí: Ne. Text pravidel se
vztahuje vždy jen k jedné raketě.
Případ 5: Může hráč
požadovat, aby míč nebo míče ležící na soupeřově poli byly odstraněny?
Rozhodnutí: Ano, ale jen dokud není míč ve hře.
25. PŘEKÁŽKA HRÁČE PŘI
ÚDERU
Zabránilo-li hráči v provedení úderu něco, na co nemá
vliv, s výjimkou stálého zařízení dvorce, musí být míč prohlášen za
neplatný. Výjimku tvoří ustanovení pravidla 21.
Případ 1:
Divák se dostane do cesty hráči a tomu se nepodaří vrátit míč. Může hráč
požadovat, aby byl míč prohlášen za neplatný?
Rozhodnutí: Ano,
je-li hlavní rozhodčí přesvědčen, že hráče rušily okolnosti, na které
neměl vliv, nikoli však způsobilo-li to stálé zařízení dvorce nebo úpravy
hřiště.
Případ 2: Hráč je rušen jako v předchozím případě a
hlavní rozhodčí prohlásí míč za neplatný. Podávající podal předtím jednou
chybně. Má právo na dvě podání?
Rozhodnutí: Ano, neboť je-li
míč ve hře, musí se opakovat bod, nikoli pouze úder.
Případ
3: Může hráč požadovat, aby byl míč prohlášen za neplatný podle
pravidla 25, domnívá-li se, že soupeř byl rušen ve hře, a proto
neočekával, že soupeř míč vrátí?
Rozhodnutí: Ne.
Případ 4: Je úder správný, zasáhne-li míč, který je ve hře,
ve vzduchu jiný míč?
Rozhodnutí: Míč má být prohlášen za
neplatný, nedostal-li se jiný míč do vzduchu přičiněním některého z hráčů.
V takovém případě rozhodne hlavní rozhodčí podle pravidla 21.
Případ 5: Ohlásí-li hlavní rozhodčí, nebo jiný rozhodčí
"chybu" nebo "aut" a pak se opraví, které hlášení platí?
Rozhodnutí: Míč musí být prohlášen za neplatný, není-li hlavní
rozhodčí přesvědčen, že žádný z hráčů nebyl rušen ve hře. Jinak platí
opravené hlášení.
Případ 6: Odrazí-li se míč při prvním
podání, které bylo chybné, zpět do dvorce a překáží přijímajícímu v
přijetí druhého podání, může přijímající žádat, aby toto podání bylo
prohlášeno za neplatné?
Rozhodnutí: Ano. Měl-li však možnost
odstranit míč ze dvorce a neučiní-li tak z nedbalosti, nemůže neplatnost
podání požadovat.
Případ 7: Je úder správný, dotkne-li se
míč předmětu ležícího nebo pohybujícího se na dvorci?
Rozhodnutí: Je to správný úder, nedostal-li se tento předmět na
dvorec, až když byl míč uveden do hry. V tomto případě musí být míč
prohlášen za neplatný. Zasáhne-li míč, který je ve hře, předmět pohybující
se po povrchu dvorce nebo nad ním, musí být prohlášen za neplatný.
Případ 8: Jak se postupuje, je-li první podání chybné,
druhé podání správné a míč musí být prohlášen za neplatný buď podle
pravidla 25 nebo proto, že hlavní rozhodčí není schopen rozhodnout?
Rozhodnutí: Chyba se zruší a celý bod se hraje znovu.
26.
STAV VE HŘE
a) Získá-li hráč první bod, je stav
15 pro tohoto hráče, získá-li týž hráč druhý bod, je stav 30 pro tohoto
hráče, získá-li týž hráč třetí bod, je stav 40 pro tohoto hráče, a
získá-li týž hráč čtvrtý bod, získává hru s touto výjimkou : získají-li
oba hráči po třech bodech, je stav shoda a nejbližší bod se počítá jako
výhoda pro toho hráče, který jej získal. Získá-li týž hráč následující
bod, vyhrává hru. Získá-li následující bod druhý hráč, je stav opět shoda
a tak dále, dokud jeden z hráčů nezíská dva body následující bezprostředně
po shodě, a tím i hru.
b) Volitelný alternativní systém
skóre
Systém stavu hry bez výhod „No Ad“ může být zvolen jako
alternativní systém skóre s tou podmínkou, že pořadatel oznámí toto
rozhodnutí před začátkem akce.
V tomto případě má pravidlo
následující znění:
Získá-li hráč první bod, je stav 15 pro tohoto
hráče, získá-li týž hráč druhý bod, je stav 30 pro tohoto hráče, získá-li
týž hráč třetí bod, je stav 40 pro tohoto hráče, a získá-li týž hráč
čtvrtý bod, získává hru s touto výjimkou: získají-li oba hráči po třech
bodech, je stav shoda a následuje jeden rozhodující bod, při kterém
přijímající určí zda chce přijímat podání z pravé poloviny dvorce nebo z
levé poloviny dvorce. Hráč, který vyhrál rozhodující bod, získává hru.
Čtyřhra
Ve čtyřhře platí podobný postup jako ve
dvouhře. Pokud stav hry dosáhne shody, může si přijímající tým vybrat zda
chce přijímat rozhodující bod z pravé nebo z levé poloviny dvorce. Tým,
který vyhrál rozhodující bod, získává hru.
Smíšená čtyřhra
Pro smíšenou čtyřhru platí poněkud odlišný postup : Pokud stav hry
dosáhne shody při podání muže, musí muž podávat na muže bez ohledu na
polovinu dvorce, na které přijímající stojí. Pokud stav hry dosáhne shody
při podání ženy, musí žena podávat na ženu bez ohledu na polovinu dvorce,
na které přijímající stojí.
27. STAV V SADĚ
a) Hráč (ve
čtyřhře pár), který první získal šest her, vyhrává sadu. Musí však získat
nejméně o dvě hry více než soupeř, a jestliže je to nutné, musí se sada
prodloužit, dokud se nedosáhne tohoto rozdílu.
b) Způsob
počítání tie-break lze použít jako alternativu ke způsobu počítání s
výhodami podle ustanovení pravidla 27a, avšak musí to být ohlášeno před
zápasem.
V tomto případě platí toto pravidlo:
Počítání při
tie-breaku se použije, dosáhnou-li obě strany stavu šesti her v kterékoliv
sadě s výjimkou třetí nebo páté sady zápasu hraného na tři nebo pět sad.
Ve třetí nebo páté sadě se hraje jako obvykle s výhodami na rozdíl dvou
her, jestliže nebylo před zápasem ohlášeno jiné Rozhodnutí:
V
tie-breaku se postupuje následujícím způsobem.
Dvouhra
i) Hráč, který první získá sedm bodů, získává hru a sadu za
předpokladu, že vede rozdílem dvou bodů. Mají-li obě strany po šesti
bodech, prodlouží se hra, dokud se nedosáhne tohoto rozdílu. V tie-breaku
se používá numerické počítání.
ii) Hráč, který má podle
pořadí podávat, je podávajícím pro první bod. Jeho soupeř je podávajícím
pro druhý a třetí bod a potom podává každý hráč střídavě pro dva
následující body, dokud není rozhodnuto o vítězi hry a sady.
iii) Od prvního bodu se podává střídavě z pravé a levé
strany dvorce počínaje pravou stranou. Jestliže je podání provedeno z
nesprávné strany dvorce a nezjistí-li se to, platí všechny výsledky hry
následující po takovém nesprávném podání nebo po takových nesprávných
podáních. Nesprávné postavení se však musí opravit ihned, jakmile se chyba
zjistí.
iv) Hráči si vymění strany po každých šesti bodech
a po skončení tie-breaku.
v) Pro výměnu míčů se počítá
tie-break za jednu hru, pouze v případě, že by měly být míče měněny na
začátku tie-breaku, bude tato výměna posunuta do druhé hry následující
sady.
Čtyřhra
Ve čtyřhře se použije postupu platného
pro dvouhru. Hráč, který má podle pořadí podávat, je podávajícím jen pro
první bod. Každý hráč potom střídavě podává pro dva body v témže pořadí v
jakém podával v této sadě předtím, dokud není rozhodnuto o vítězi hry a
sady.
Střídání podání
Hráč (nebo pár ve čtyřhře), který
měl podávat v tie-breaku jako první, bude přijímajícím v první hře
následující sady.
Případ 1: Za stavu 6:6 se hraje
tie-break, ačkoli bylo rozhodnuto a ohlášeno před zápasem, že tato sada
bude hrána s výhodami na rozdíl dvou her. Jsou již odehrané body platné?
Rozhodnutí: Zjistí-li se chyba dříve, než byl dán míč do hry
pro druhý bod, bude první bod počítán jako platný, ale chyba musí být
ihned opravena. Zjistí-li se však chyba až potom, kdy byl míč dán do hry
pro druhý bod, bude hra pokračovat jako tie-break.
Případ
2: Za stavu 6:6 se hraje s výhodami na rozdíl dvou her, ačkoliv bylo
rozhodnuto a ohlášeno před zápasem, že bude hrán tie-break. Jsou již
odehrané dva body platné?
Rozhodnutí: Zjistí-li se chyba dříve,
než byl míč dán do hry pro druhý bod, bude první bod počítán jako platný,
ale chyba musí být ihned opravena. Zjistí-li se však chyba až potom, kdy
byl míč dán do hry pro druhý bod, bude hra pokračovat s výhodami na rozdíl
dvou her. Bude-li však potom dosaženo stavu hry 8:8 nebo s vyšším sudým
číslem, bude za tohoto stavu hrán tie-break.
Případ 3:
Podává-li během tie-breaku ve dvouhře nebo ve čtyřhře hráč mimo pořadí
podání, zůstane takto změněné podání až do konce hry?
Rozhodnutí: Jestliže hráč dokončil svá podání, zůstane pořadí
podání tak, jak bylo změněno. Zjistí-li se chyba dříve než hráč dokončí
svá podání, opraví se pořadí ihned, ale odehrané body zůstávají v
platnosti.
Od 1. 7. 2000 do 31. 12. 2001 se budou oficiálně
testovat alternativní způsoby počítání:
1. „Krátké“
sady
Hráč (ve čtyřhře pár), který první získal čtyři hry, vyhrává
sadu. Musí však získat nejméně o dvě hry více než soupeř. Dosáhnou-li obě
strany stavu čtyř her v kterékoliv sadě, hraje se rozhodující hra systémem
tie-break.
2. rozhodující sada „tie-break“
Když je při
klasickém počítání stav v zápase 1 : 1 na sady, respektive 2 : 2 na sady,
když se hraje na tři vítězné sady, hraje se rozhodující sada systémem
tie-break
3. rozhodující sada „náhlá smrt“
Když je při
klasickém počítání stav v zápase 1 : 1 na sady, respektive 2 : 2 na sady,
když se hraje na tři vítězné sady, hraje se rozhodující sada systémem
„náhlá smrt“. Hráč (ve čtyřhře pár), který první získal dvě hry, vyhrává
rozhodující sadu. Musí však získat nejméně o dvě hry více než soupeř.
Dosáhnou-li obě strany dvou her, hraje se rozhodující hra systémem
tie-break.
Použití těchto alternativních způsobů počítání stavu v
sadě musí být oznámeno pořadatelem před zahájením akce.
28. NEJVYŠŠÍ POČET
SAD
Nejvyšší počet sad v zápase může být pět, při účasti
žen tři (při použití krátkých sad u obou kategorií pět).
29. POSTAVENÍ ROZHODČÍCH
V zápasech,
v nichž je určen hlavní rozhodčí, je jeho rozhodnutí konečné. Je-li však
určen vrchní rozhodčí, je možno se k němu odvolat z rozhodnutí hlavního
rozhodčího v otázce pravidel. Konečné je teprve rozhodnutí vrchního
rozhodčího. V zápasech, v nichž jsou určeni pomocníci hlavního rozhodčího
(čároví rozhodčí, rozhodčí na síti, rozhodčí pro chyby nohou), jsou jejich
rozhodnutí v otázkách faktu konečná. Pouze v případě, kdy se tento
pomocník dopustí podle názoru hlavního rozhodčího prokazatelně chyby, může
hlavní rozhodčí jeho rozhodnutí změnit nebo prohlásit míč za neplatný.
Není-li pomocník schopen rozhodnout, okamžitě to oznámí hlavnímu
rozhodčímu a ten rozhodne sám. Není-li hlavní rozhodčí schopen rozhodnout
v otázce faktu, prohlásí míč za neplatný.
V zápasech Davis Cupu
nebo v jiných utkáních družstev, při nichž je vrchní rozhodčí přítomen na
dvorci, může změnit jakékoliv Rozhodnutí: Vrchní rozhodčí může též dát
pokyn hlavnímu rozhodčímu, aby byl bod považován za neplatný.
Vrchní rozhodčí může podle uvážení kdykoliv přerušit a odložit
zápas pro tmu, pro nevyhovující stav hřiště nebo pro špatné počasí. Při
takovém přerušení platí dosažený stav a postavení hráčů na hřišti,
nedohodnou-li se vrchní rozhodčí a hráči na něčem jiném.
Případ
1: Hlavní rozhodčí prohlásí míč za neplatný, ale hráč tvrdí, že není
důvod k opakování bodu. Může být vrchní rozhodčí požádán o rozhodnutí?
Rozhodnutí: Ano. V otázce výkladu pravidel tenisu vztahující se
k určité nesporné skutečnosti rozhoduje nejprve hlavní rozhodčí. Má-li
však hlavní rozhodčí pochybnost nebo se hráč odvolává proti jeho
rozhodnutí, může být vrchní rozhodčí požádán o rozhodnutí, které je
konečné.
Případ 2: Míč je ohlášen "aut", ale hráč tvrdí, že
míč byl dobrý. Může rozhodnout vrchní rozhodčí?
Rozhodnutí: Ne,
protože je to rozhodnutí vztahující se ke skutečné události, a proto
rozhodnutí rozhodčích na dvorci je konečné.
Případ 3: Může
hlavní rozhodčí po dohrání bodu opravit - podle vlastního názoru -
prokazatelnou chybu čárového rozhodčího, která se stala ve hře?
Rozhodnutí: Ne. Hlavní rozhodčí může opravit rozhodnutí
čárového rozhodčího pouze tehdy, učiní-li tak ihned po tom, kdy se chyba
stala.
Případ 4: Čárový rozhodčí hlásí míč "aut". Hlavní
rozhodčí dopad míče dobře neviděl, ale přesto se domníval, že míč byl
dobrý. Může změnit rozhodnutí čárového rozhodčího?
Rozhodnutí:
Ne. Hlavní rozhodčí může toto rozhodnutí změnit, jen je-li přesvědčen, že
to bylo prokazatelně nesprávné. Může opravit míč označený čárovým
rozhodčím jako dobrý jen tehdy, viděl-li prostor mezi míčem a čarou. Míč
hlášený čárovým rozhodčím chybně "aut" může opravit jen tehdy, když viděl,
že míč dopadl na čáru nebo padl do dvorce z její vnitřní strany.
Případ 5: Může čárový rozhodčí změnit své rozhodnutí po
ohlášení stavu hry hlavním rozhodčím?
Rozhodnutí: Ano, jestliže si
čárový rozhodčí uvědomí, že udělal chybu, může ohlásit opravu, učiní-li
tak okamžitě.
Případ 6: Hráč tvrdí, že míč, který zahrál,
byl dobrý, ačkoli rozhodčí na čáře ohlásil míč "aut". Může hlavní rozhodčí
změnit jeho rozhodnutí?
Rozhodnutí: Ne. Hlavní rozhodčí nemůže
nikdy změnit rozhodnutí na základě protestu hráče nebo na jeho žádost.
30.
PLYNULOST HRY A ČAS ODPOČINKU
Hra má plynule pokračovat
od prvního podání až do ukončení zápasu s těmito výjimkami:
je-li první podání chybné, musí být míč pro druhé podání udeřen
podávajícím bez meškání. Přijímající musí hrát v přiměřeném tempu
podávajícího a musí být připraven přijímat, když je podávající připraven
podávat.
Při změně stran může uplynout maximálně jedna minuta a
třicet sekund od momentu ukončení hry do okamžiku zahrání prvního podání v
další hře. Po první hře každé sady a v tie-breaku musí hra plynule
pokračovat a hráči si musí vyměnit strany bez přestávky. Po skončení každé
sady následuje přestávka 120 sekund od momentu ukončení hry do okamžiku
zahrání prvního podání v další hře. Hlavní rozhodčí může vzít zřetel na
překážku, která zabránila pokračování ve hře. Pořadatelé mezinárodních
okruhů a utkání družstev uznaných Mezinárodní tenisovou federací mohou
určit povolený čas mezi jednotlivými body, který nesmí přesáhnout 20
sekund a to od okamžiku, kdy byl dohrán předchozí bod do chvíle zahájení
příštího bodu.
a) hra se nesmí nikdy přerušit, zdržovat
nebo rušit proto, aby hráč nabral sílu, dech nebo tělesnou kondici. Pouze
v případě zranění může hlavní rozhodčí povolit jedno tříminutové přerušení
k ošetření tohoto zranění.
b) vznikne-li bez hráčovy viny
na jeho oděvu, obuvi nebo výstroji (kromě rakety) taková závada, že je pro
hráče nemožné nebo nežádoucí pokračovat ve hře, může hlavní rozhodčí
přerušit hru, aby závada mohla být odstraněna.
c) hlavní
rozhodčí může kdykoliv přerušit nebo zdržet hru, jestliže je to nutné nebo
vhodné.
d) po třetí sadě, zúčastní-li se hry ženy, tak po
druhé sadě, má každý hráč právo na odpočinek, avšak ne delší než 10 minut.
V zemích ležících mezi 15. stupněm severní šířky a 15. stupněm jižní šířky
ne delší než 45 minut. Hlavní rozhodčí však může, je-li to nezbytné
vzhledem k okolnostem, které se vymykají kontrole hráčů, přerušit hru na
takovou dobu, jakou uzná za nutnou. Přeruší-li se hra a pokračuje se v ní
až druhý den, mají hráči druhý den právo na odpočinek až po sehrání tří
sad (při účasti žen dvou sad), dokončení rozehrané sady se považuje za
jednu sadu. Přeruší-li se hra a pokračuje se v ní týž den až po deseti
minutách, mají hráči nárok na odpočinek až po sehrání tří sad bez
přerušení (při účasti žen dvou sad), dokončení rozehrané sady se považuje
za jednu sadu. Každá národní federace nebo řídící výbor turnaje, utkání
nebo soutěže může toto ustanovení upravit nebo je vypustit ze svých
předpisů, avšak musí být ohlášeno před jejich zahájením. V soutěžích Davis
Cupu a Fed Cupu může toto ustanovení upravit nebo je vypustit ze
svých
předpisů pouze Mezinárodní tenisová federace.
e) řídící
výbor soutěže může podle své úvahy určit délku rozehrání před zápasem.
Tato doba nesmí přesáhnout pět minut a musí být ohlášena před zahájením
soutěže.
f) v případě nutnosti použít penalty systém učiní
hlavní rozhodčí rozhodnutí v souladu s odpovídajícím způsobem sankcí.
g) bude-li porušování zásad této hry i nadále pokračovat,
může hlavní rozhodčí po náležitém napomenutí skrečovat zápas hráči, který
se provinil.
31. KOUČOVÁNÍ
V utkání družstev může
hráč přijímat pokyny od kapitána sedícího na dvorci pouze při střídání
stran na konci hry, nikoli však při střídání stran při tie-breaku. V
kterémkoli jiném zápase nesmí hráč přijímat při hře žádné pokyny.
Ustanovení tohoto pravidla musí být přísně dodržována. Hráči, který se
provinil, může být po náležitém napomenutí zápas skrečován. Je-li stanoven
penalty systém, hlavní rozhodčí učiní rozhodnutí v souladu s tímto
způsobem sankcí.
Případ 1: Může hráč dostat napomenutí nebo
může mu být zápas skrečován, jestliže pokyny dostává posunky nebo jiným
nenápadným způsobem?
Rozhodnutí: Hlavní rozhodčí musí zasáhnout
ihned, jakmile postřehne, že pokyn byl dán slovně nebo signály. Jestliže
to hlavní rozhodčí nepostřehne, může jej hráč na to upozornit.
Případ 2: Může hráč přijímat pokyny během stanovené
přestávky podle pravidla 30e, nebo když je hra přerušena a opustí dvorec?
Rozhodnutí: Ano, za těchto okolností, není-li hráč na dvorci,
neexistuje žádné omezení pro koučování.
Poznámka:
Koučováním se rozumí jakákoliv rada nebo pokyn.
32. VÝMĚNA MÍČŮ
Mají-li se měnit míče po stanoveném počtu her a výměna se
neprovede ve správném sledu, opraví se chyba, až hráč nebo pár ve čtyřhře,
který měl s novými míči podávat, bude opět na řadě. Další výměna bude
prováděna tak, že počet her mezi těmito výměnami bude v souladu s původně
dohodnutým počtem her. |